Pro optimální zobrazení stránek doporučuji používat prohlížeč, podporující kaskádové styly úrovně 2 (CSS2).
oddíl Ju-Jitsu Praha TJ Sokol Vršovice Security ZONE dnes je | naposledy aktualizováno

÷ Článek

tF = tF1 + tF2
(pár poznámek ke Klubu Alogodos)

Kdo ví, co znamená vzorec v titulku? Pochybuji, že na tomto webu kdokoli. Je to jeden ze vzorců pro výpočet trvání úderu, patřící do biomechaniky. A za ním nestojí samozřejmě nikdo jiný, než tandem Ivan Špička - Jindřich Novák.

Píšu to sem proto, že jsem objevil jeden zasutý článek s názvem "K aktuálním aspektům teorie konfliktních situací" členů Společnosti pro kriminalistiku, který složitým způsobem popisuje, co je běžně známé - že dát ránu je neporovnatelně rychlejší než provést judistický přehoz. Na webu jsem ho už znovu nedohledal (původně byl na Neviditelném psu), tak sem dávám alespoň jeho kopii.

Biomechanika

Biomechanika je jednou z mála vědeckých sportovních teorií, které lze studovat jako doktorandský obor na FTVS, obsahově je to ale něco velice podobného středověké scholastice. Je zajímavé, že tyto pokusy zvědečtit humanistické nauky jsou na dnešních českých vysokých školách poměrně časté. Jediným počitatelným výsledkem je však obvykle jen přesnější didaktika (otázkou je, zda nezbytná). Přitom je zajímavé, že čím přesnější je popis, tím větší hrůza výzkumníků, že dynamika procesů je standardním vědeckým aparátem těžko zachytitelná.

Abych to konkretizoval: popsat přímý úder se dá ještě poměrně snadno (když pominete lidské tělesné zvláštnosti, zvláštnosti prostředí a odpor, vytvářený podvědomím a dalšími okolnostmi). Provést totéž třeba jen s hodem je ale mnohem těžší, protože tu musíte zjednodušit lidské tělo na nepohyblivé geometrické objekty, která nemají vnitřní dynamiku (stahy svalstva dokáží drobně, ale vzhledem k pohybu významně, měnit těžiště, brzdit akci, vyosovat ji z trajektorie atd. - judisti o tom vědí své). Je to nejenom těžší, je to prakticky nemožné.

Sindefendologie

Biomechanika navíc nezohledňuje celou řadu taktických a takticko-strategických aspektů, což si neuvědomují školometští vědci od stolu, když nekriticky přejímají výsledky výzkumů Špičky s Novákem. Tím nechci nijak snížovat význam těchto dvou mužů pro ujasnění základních terminologických záležitostí v oboru taktiky a strategie konfliktních situací (tzv. alogodika či sindefendologie). Jejich práce jsou jakousi abecedou, kterou by měl člověk, který se vážně zabývá řešením sebeobranných situací, bezesporu znát.

Na druhou stranu je ale nebezpečné jejich výzkum absolutizovat. Což je bohužel styl, k němuž mají práce těchto autorů velký sklon a jak jsou autoritativní, tak je snadné jejich absolutizaci propadnout.

Omyly jejich teorií (které zde nelze na malém prostoru rozebrat) jsou založeny částečně na nesprávných východiscích (absolutizace ekonomizace a východisek konfliktní situace versus dynamika ad hoc tvořených konfliktních situací a také zájmů jejich protagonistů, které jsou málokdy absolutní ve smyslu "vítězné hry", jež je jim oběma autory podsouvána) a částečně také na jejich nesprávné interpretaci (většinou jde o inženýry, právníky a lékaře, kteří se shlédnou v domnělé jednoduchosti logických vývodů, aniž slyší na drobná "ale", uložená do poznámek samotnými autory).

Posuny v teorii

Faktem je, že i názor obou hlavních autorů klubu Alogodos se vlivem času posunul ve prospěch zjemnění východisek. Budete-li však mluvit s jejich žáky, pak až na výjimky je to monolog s fanatiky, nepřipouštějící chyb. Věřím, že jednou se rozboru této zajímavé a bezesporu vlivné skupiny, byť jejich vliv je poněkud omezený na určitou věkovou a vzdělanostní vrstvu (která se však v současnosti nachází na prestižních administrativních místech; pravděpodobně je však už za zenitem své největší moci), chopí nějací kulturní antropologové a lingvisté a provedou sémantický rozbor jejich textů. Pak se nejspíš ukáže, jak významný z hlediska verifikace jejich teorií je ryze sociální kolorit jejich vzniku - tvorba vlastního jazyka (novotvary, neologismy, esperanto), kodifikace hodnotových žebříčků (systém zasvěcování, vertikální struktura společnosti s "otci zakladateli", sebecitace), vztah k "odpadlíkům", důraz na získané vysokoškolské tituly, existence či neexistence diskusních forbín atd...

Kde hledat informace

Jejich životní dílo - popis tzv. "úkorných situací" - má a dlouho ještě bude mít své stoupence i zapřísáhlé odpůrce. Ať už si o tom myslíte cokoli, ať už vás okouzlila jejich logika nebo jste jí naopak odpuzováni, je užitečné se s tím seznámit. Pro jednoduché přiblížení jejich postulátů může posloužit třeba článek Sebeobrana, skutečnost a právo.

Jejich teoretická tvorba čítá desítky titulů. Většina z nich, především těch, které vyšly v posledním desetiletí, je vyhražena jen jejich adeptům, takže se k nim nedostanete. Některé práce věnované střelným zbraním a sebeobraně a dále pak multisignální sebeobraně MS-1 ale vyšly i v 90. letech (viz link) a možná jsou k sehnání. Největší množství dostupných titulů je však z počátku jejich činnosti, ze 70. let. Za dobrý úvod do jejich vidění světa považuji třeba Kapitoly o sebeobraně (NV, 1971) a z hlediska strategie - především pro instruktory - prakticky povinnou Příručku sebeobrany QS-1 (NV, 1973).
{-iv-}

Ju-Jitsu Praha TJ Sokol Vršovice

English version
Knihovna
Archiv

 


počitadlo

Woko hlídá za Vás