÷Články
VIII. Grand seminář v Praze
Ve dnech 26. a 27. března 2010 proběhl již poosmé Grand seminář, pořádaný pražským oddílem ju jitsu. Tentokrát byl zaměřen na boj zblízka: vše, co můžeme použít v případě, kdy jsme buď tak hloupí, nepohotoví či překvapení, nebo tak zkušení a odvážní a dostali se k soupeři/soupeřce velmi blízko.
Seminář byl zahájen v pátek večer Luďkovou rozcvičkou a gymnastikou, ve které jsme se snažili popřít zákony zemské přitažlivosti, Sluníčko nám zase předvedl několik kombinací pák a poskytl nám dost času na to, abychom si je technicky (přímo) vyleštili.
Hanshi Ladislav Petráš (a Pavel Valenta) nám ukázal přehršel napohled velmi jednoduchých pák, jejich kombinací a odváděcích technik. Ale čím jednodušeji to vypadá... Opět jsme se přesvědčili, jak moc záleží na každém pohybu, úhlu a použití naší vnitřní energie (aneb šlo vám to??).
Pak jsme se rádi chopili teleskopických obušků a pod vedením našeho bohužel skoro hostujícího mistra Davyho (vrať se..!) zkoušeli, kam se dá bodat nebo tlačit složeným obuškem a že obličej je vlastně jeden velký citlivý bod.
V dalším bloku nás Pája ještě víc rozpohyboval a my jsme se snažili vnímat pohyb soupeře/soupeřky a využít jeho/jejího útoku proti jemu/jí samotnému/samotné. Ve stejnou dobu Luděk ukazoval druhé skupině práci v klinči – dlouhé páky a přechod do výhodné pozice.
Odpolední blok začal Davyho veselou rozcvičkou, při které jsme si ani neuvědomili, že jsme se zpotili a pak nadešel čas na našeho opravdu externího XY hosta Michala. Ten nám předvedl krásný styl loktů a v závěru i kolen. Zkoušeli jsme různé druhy úderů loktem, proč, jak, kdy a kam, nejdřív do imaginárního bojovníka/bojovnice (někdo do vzduchu) a pak jsme si pořádně praštili i do lap. Závěrečné minutovky úderů a kopů do lap už pak unavily i nezdolné jedince.
Vláčně, ale o to veseleji a uvolněněji jsme se vrhli na poslední blok, který vedl Ivan, pod jehož vedením jsme se navzájem seznámili tak, že už před sebou nemáme žádná tajemství (alespoň tedy fyzická); lepili jsme se na sebe v postoji, v kleče a na zemi, ve dvojicích i ve skupinách.
Doufám, že nejsem jediná, kdo si z tohoto semináře odnesl nějaké ty podněty na přemýšlení, chuť do dalšího rozvoje a dobrý pocit, že si zacvičil nejen sám se sebou samým, ale i s ostatními.
Velký dík patří těm, kteří nás vedli, a těm, kteří přišli cvičit.
Samozřejmě certifikáty o absolvování semináře, které jste na závěr dostávali (!), budou těm, kteří ho snad nemají, dodatečně rozdány na tréninku.
{-hla-}
