÷ Mistři v JJ Praha
| jméno | I. |
II. |
III. |
|
| 1. | Ivan Vágner | 1997 |
2000 |
2006 |
| 2. | David "Davy" Plecitý | 2003 |
||
| 3. | Tomáš "Tosha" Petana | 2005 |
||
| 4. | Pavel "Pája" Kratina | 2007 |
||
| 5. | Tomáš "Slunce" Slunéčko | 2007 |
||
| 6. | Mirek "Šklíba" Roxer | 2008 |
||
| 7. | Luděk Bittner | 2009 |
||
| 8. | Petr Kubelík | 2009 |
||
| 9. | Michal Kubelík | 2010 |
První Mistr
Legendami obklopený Ivan Vágner. První dan 1997, druhý dan 2000, třetí dan 2006.
Druhý Mistr
Legendami obklopený David "Davy" Plecitý. První dan 2003.
Třetí Mistr
Legendami obklopený Tomáš "Tosha" Petana. První dan 2005.
Čtvrtý Mistr
Legendami obklopený Pavel "Pája" Kratina. První dan 2007.
Pátý Mistr
8.12.07 - Dnes ve tři čtvrtě na devět večer složil Tomáš "Slunce" Slunéčko náročné zkoušky
na I. Dan Ju-Jitsu WJJKO a stal se tak v pořadí již pátým mistrem
vzešlým z našeho oddílu. Předsedou zkušební komise byl Ladislav Petráš
(VII. dan Ju-Jitsu), členy Roman Kohoutek (V.dan Karate) a Ivan Vágner (III.dan
Ju-Jitsu).
Získání prvního mistrovského pásu je velkým okamžikem v životě každého, kdo se věnuje bojovým uměním. Je to přechod, který člověk pociťuje nejenom jako velký osobní úspěch, završení často více jak desetileté náročné cesty, ale také jako závazek; doživotní zodpovědnost. Černý pás, jak se říká, se už nikdy nesnímá. I když jde člověk dál, cvičí něco jiného, zas od začátku, nese si s sebou znamení mistra. Znamení, které už nelze odejmout. Přejeme Pátému Mistrovi, ať je jeho cesta šťastná! {-iv-}
Šestý Mistr
30.3.08 - Včera v deset hodin večer, byl po splnění všech náročných požadavků Mirek
"Šklíba" Roxer uznán právoplatným držitelem I. Danu Ju-Jitsu WJJKO
a stal se tak v pořadí již šestým mistrem vzešlým našeho oddílu. Předsedou
zkušební komise byl Ladislav Petráš (VII. dan Ju-Jitsu), členy Roman Kohoutek
(V.dan Karate) a Ivan Vágner (III.dan Ju-Jitsu).
Po dvanácti letech práce na sobě nejprve jako žák slavné Chumiry a později mladší a starší instruktor, si vydobyl právo být nazýván Mistrem a Učitelem, tedy Sensei(em). V japonštině znamená tento titul ale víc. Označuje člověka, který se dlouhodobě a dobrovolně podřídil náročným požadavkům, který na sobě dlouhá leta trpělivě a často bolestivě pracoval, aby se změnil. Aby dozrál.
Znamená ale též, že okolí uznalo a přijalo tuto proměnu. Stal se pro ně vzorem, člověkem, který svým životem, chováním a činy bude napříště určovat, co je správné a následováníhodné. Podstoupit mistrovské zkoušky znamená tedy chtít přijmout tuto zodpovědnost a zkoušky samy pak nejsou než symbolickým vyjádřením a potvrzením této proměny.
Považuji si za čest, že mi osud umožnil podílet se na přípravě Šestého Mistra a jsem si jist, že svět v jeho osobě ještě mnoho získá. {-iv-}
Sedmý Mistr
28.3.09 - Dnes v sedm hodin večer složil Luděk Bittner úspěšně přísné a náročné zkoušky na mistrovský stupeň Ju-Jitsu podle regulí World Ju-Jitsu and Kobudon Federation a stal se tak v pořadí sedmým mistrem našeho oddílu. Zkušební komisi tvořili Ladislav Petráš (VII.Dan Ju-Jitsu), Roman Kohoutek (V.Dan Karate) a Ivan Vágner (III.Dan Ju-Jitsu). A tleskat mu přišlo na 40 lidí.
Celých 12 let trvala jeho cesta od člena dětské Chumiry přes instruktorování a vedení řady akcí a seminářů (mj. loňské Itálie) až po dnešní den. Víc než o komkoli jiném je možno o něm prohlásit, že si svůj titul tvrdě a poctivě vydřel. Stihl toho hodně: od boxování přes zkušenosti při práci v nočních klubech a barech po roli uznávaného učitele tělocviku a držitele několika trenérských licencí (plavání, masérství atd.). To nejcenější však žádný certifikát nemá: je uznávaným a oblíbeným instruktorem a (sparing) partnerem, přítelem a kamarádem, kterého by si mnoho lidí vybralo, měli-li by volit někoho spolehlivého po svém boku do nebezpečí.
Obdržení titulu mistra však není samo o sobě cílem ba ani odměnou na konci cesty, i když se to tak zdálky jeví. Je to první krok na nové, delší, náročnější, ale také krásnější cestě. Cestě celoživotního vzdělávání a učení. Je to dar, závazek, ale i břímě. Cesta každého mistra, i když je obklopen sebevětším počtem žáků, je cestou samoty. Překročil totiž svým úsilím bod, před který není návratu a za který za ním jen málokdo může. Budiž mu útěchou, že na ní není sám. {-iv-}
Osmý mistr
18.5.09 - Včera, přesně v poledne, právě když se nedělně rozezněly olomoucké zvony, převzal Petr Kubelík z rukou shihana Ladislava Petráše (VII.Dan JJ) vyplněný certifikát, opravňující ho do konce života nosit mistrovský pás v Ju-Jitsu. Ve zkušební komisi seděl ještě Pavel Valenta (II.Dan JJ) a já. Pražský oddíl tím získal v Petrovi svého osmého mistra, dalšího trenéra a nenápadnou a přece silnou osobnost.
Petrova skromnost je příslovečná (jen co mi dalo práce najít jedinou jeho fotografii!). Po devět let společně se svým bratrem, (který mu zkoušky s nadhledem odspároval) dojížděli dva krát i tři krát týdně 25 kilometrů do Prahy, trpělivě čekali na půlnoční přípoj nebo se trmáceli podél černé Vltavy na kole. Přežili všelijaké naše výmysly, prošli školou hanbo-jitsu, procestovali tisíce kilometrů na semináře a byli by získali patrně černý pás včera oba, ale z pracovních a časových důvodů dal Michal nakonec Petrovi přednost.
Nikdo, kdo nezažil, jak hořce občas chutná beznaděj a pocit, že to nikam nevede a snad nikdy se k mistrovství nedostane, nedokáže naplno ocenit, co znamená obětovat tolik na nekonečné cesty, věřit, pracovat a neztrácet dobrou náladu. Což je poslední rys, který Petra charakterizuje. Mistr se zlým obličejem se může stát možná slavným a obávaným, ale nikdy si nezíská skutečné přátele a vděčné žáky. Petr bude mít pro svou laskavou a obětavou povahu oboje. Na cestu do Japonska, kde se Ju-Jitsu kdysi zrodilo a kam zítra shodou okolností na pár neděl odlétá, mu proto přejme šťastnou cestu! {-iv-}
Devátý Mistr
28.3.10 - Včera v o půl deváté večer na svátek Judity obdržel z rukou předsedy zkušební komise Michal
Kubelík I. Dan Ju-Jitsu WJJKO
a stal se tak v pořadí již devátým mistrem vzešlým z našeho oddílu. Předsedou
zkušební komise byl Ladislav Petráš (VIII. dan Ju-Jitsu, Olomouc), členy Roman Kohoutek
(V.dan Karate, Strakonice) a Ivan Vágner (III.dan Ju-Jitsu, Praha). Přísedícím s poradním hlasem Pavel Valenta (III.dan Ju-Jitsu, Olomouc).
Obec Vrané nad Vltavou s necelými dvěma a půl tisíci obyvatel tak v počtu aktivních mistrů JJ předstihla Žďár, Zlín, Přerov atd. a zařadila se za Ostravu či Brno. Desetileté dojíždění a nepřetržitá práce na sobě dosáhla svého naplnění a Michal se tak čestně zařadil po bok svého bratra, s nímž si vzájemně obětavě odspárovali a odskákali (v obou významech toho slova) všechny zkoušky.
Jakkoli je Michal skromný a při práci jakoby neviditelný, je to velmi silná a rozhodná osobnost, zkušený a uznávaný organizátor, o čemž svědčí i to, že byl na podzim 2009 zvolen do čela DIBU. Za jeho vedení se většina věcí děje jakoby sama sebou, lidé pracují ochotně a se silnou motivací a když je nějaký problém, vynoří se z kouta Michalova postava, jakoby náhle na tatami vyrostl duch, a několika málo slovy vyřeší problém nad kterým ostatní ustaraně brebentí, popř. jen poznamená, že to zrovna včera zařídil.
Dalo by se říci, že Michal už dlouho vnitřně mistrem je a včerejší zkoušky na závěr 8. Grand Semináře to jen jakoby mimochodem potvrdily. Přeji mu za všechny mistry předchozí, aby ho co nejméně v životě potkala kletba mistrů, jíž je marnost a zklamání a pokud přesto potká (nemůže nepotkat), ať vždy znovu najde cestu osvětlenou aspoň jednou zářící svící přátelství. {-iv-}
